Vítejte v osadě - vesničce Branka

Každý, kdo zavítá do vesničky Branka ,si ji okamžitě zamiluje. Obklopena hlubokými lesy v údolí řeky Mže a Olšového rybníka je jakoby skryta před okolním světem, který zdá se , je  po letech míru více a více nebezpečnější. Je tu ten blahodárný klid, který každý, kdo žije ve městech občas velmi  nutně potřebuje . Chladivá pstruhová voda  Olšového rybníka náležitě osvěží každého poutníka i cyklistu ve žhavých létech, které v poslední době  i v našich horských končinách panují, stejně tak i  lesy plné hub, svěží zeleně, zádumčivá zákoutí nádherných bučin i stále bujných potoků, stále ještě ne zcela objevená tajemná místa  skalek  v okolních lesích s magickou  energií , řeka Mže a její již především fotografy vyhledávané vodopády . Branka zdá se , je v posledních letech čím dál tím vyhledávanějším místem k odpočinku ...

Základní informace

Branka je  malebná vesnička - osada spadající pod obec Halže v Plzeňském kraji  ( dříve okres Tachov). Je první vesnicí, na kterou narazí přijíždějící  po silnici II/199 z Německa přes  hraniční přechod  Pavlův Studenec cca po 4 km.

Leží v rozsáhlé mýtině v nadmořské výšce 602 mnm mezi hraničními – převážně smrkovými a bukovými - lesy v CHKO Český les  u 8 ha Olšového rybníka a je rozložena po obou stranách rybníka a protékající řeky Mže.  Okolní hraniční zalesněné svahy pak dosahují výšky mnohde i přes 700 mnm. Na okolních stráních se pase hovězí dobytek.

Branku nalezneme na katastrálním území Branka u Tachova o rozloze 10,62 km2 a kat. území Pavlův Studenec o rozloze 1,16 km2.

První písemná zmínka o vesnici je z roku 1663 a říká se, že je vesnicí tří jmen : původně Irllohe, od roku 1713 Jalový dvůr a po válce v roce 1945 byla přejmenována dle vedlejší osady Thörl na Branku.  Předválečná historie je popsána v další sekci.

V Brance je v současnosti  info z EO  OÚ trvale hlášeno k pobytu  sice pouze 45 stálých obyvatel , ale jelikož je Branka v posledních 25 letech rozvíjející se vesnicí s rekreačním zaměřením, žije zde minimálně jednou tolik chatařů, chalupářů a rekreantů, využívajících ubytovací zařízení . Je zde 24 č.p. a 21 č.ev.

V posledních letech se stává Branka živou vesnicí . Po letech, kdy osazenstvo pohraniční posádky převažovalo na místním obyvatelstvem  ( převážně zde žili zakarpatští Rusíni) a ves byla v hraničním pásmu drobet odtržena  , nyní je plná života . Stálí obyvatelé již tvoří zajímavý mix  více  národností , ale žijí ve svornosti a v posledních letech pořádají mnoho akcí na ještě větší sbližování kultur.

Brankou projíždí od jara do podzimu mnoho cyklistů, kteří využívají okolní cyklotrasy včetně naučné stezky Branka, stále více a více lidí využívá klid okolních lesů a napojení turistických tras na okolní německé trasy  a častým cílem je např. stezka k pramenům řeky Mže, která pramení kousek za hranicemi mezi  Kellermühle a  vesničkou Asch a pak pokračuje po jejím toku až k vyhlášeným vodopádům kousek po proudu za vesnicí Branka, kde  točil Zdeněk Troška se svým štábem  pohádku  Z pekla štěstí II.

Olšový rybník a jeho pstruhová voda je nejen  lákadlem  pro rybáře , ale bývá v posledních horkých létech vyhledávaným osvěžením , protože rybníkem protéká horní tok řeky  a voda je stále čistá a chladivá.

Vesnice nemá krom kapličky, která je vysvěcena a slouží místním pravoslavným , žádnou kulturní památku vyjma několika kamenných křížků kolem cest. Z historie se snad může  pyšnit proslulou knoflíkárnou rodiny Adlerů, po které však najdeme na kraji vsi jen náznaky vodních náhonů. V přítocích řeky Mže  ( Prudký a Lískový potok) se třpytí perleť skořápek škeblí, které dříve knoflíkárna využívala. V potocích je krásně čistá voda plná pstruhů a  najdeme zde často raky.

Zajímavá je také informace, že u Branky stála za války krásná , nádherně zařízená vila, která byla střediskem pro udržování germánské rasy. Vila po válce bohužel vyhořela .